Páteční předvoj byl složen z těch členů KČT, kteří neměli pracovní povinnosti. Po přesunu z Lovosic do penzionu U Jakuba ve Vidžínu jsme ve čtveřici využili příznivého počasí a vyjeli si na kole do městečka Úterý. Po pohodlném sjezdu po liduprázdných silničkách jsme dorazili k Štěnskému rybníku. Další zastavení u Reitenbergova pramene jsme spojili s ochutnávkou minerální vody. Krátké zastavení u kaple sv. Václava nad městečkem a mohli jsme obdivovat Úterskou městskou památkovou zónu. Na zpáteční cestu jsme vyrazili proti proudu Úterského potoka. Zelená značka nás dovedla ke zbytkům Jansova mlýna, dobrodružnějším přechodem přes potok jsme si zkrátili cestu, takže do našeho ležení v penzionu U Jakuba ve Vidžínu zbylo jen vyšlapat, či spíše vyjít 1,5 km dlouhé stoupání.
V sobotu 5. května 2012 jsme již v plné síle téměř dvou desítek cyklistů vyrazili z Vidžínu na jih. K Bezdružickému zámku jsme směřovali přes Úterý pohodlnými „autoprázdnými“ silničkami. Bezdružický zámek byl zavřený, a podle domorodců i dlouho bude. Od zámku jsme pokračovali stále na jih do Konstantinových Lázní. Příjemné městečko, příjemné osvěžení v cukrárně a ochutnávka minerální vody. Pokud je chuť nepřímo úměrná léčivosti, jsou zdejší prameny vysoce léčivé. Obloha se sice chvílemi kaboní, ale bez deště. Z Lázní jedeme po modré značce směr zřícenina Krasíkova. Oběd ve farmě pod Krasíkovem byl trochu jiného ražení, než bylo doporučováno, ale síly jsme nabrali. Pokochali jsme se výhledy z hradu a pokračujeme na sever. Trocha krosu kolem Zaječího rybníka a přes Staré Sedlo dorážíme do penzionu právě včas k večeři.
Neděle 6. května začala slunečným ránem a bohatou snídaní, plánujeme obhlédnout východní končiny Tepelské vrchoviny. Sjezd do údolí Úterského potoka, krátké zastavení u zříceniny kostela sv. Blažeje a po nádherně žluté louce vystoupáme vysoko nad Branišovský rybník. Malé zaváhání a lesní cesta končí. Naštěstí epizoda s cestou-necestou nebyla dlouhá a do Bezvěrova jsme dojeli bez problémů. Pokračujeme podle vysilače Krašov, druhé nejvyšší stavby Čech. Šestikilometrovým sjezdem přijíždíme k restauraci právě včas, abychom nezmokli. Když ani po dvou hodinách čekání v jinak příjemné Radniční restauraci obloha neslibovala nic jiného než vodu, obracíme se o pomoc. Logistika návratu zmoklého pelotonu do Vidžína byla zvládnuta přímo bravurně. Vyšetřený čas využila část výpravy k návštěvě nově vybudovaného kláštera trapistů v Novém Dvoře.
Na pondělí 7. května byla naplánována návštěva premonstrátského kláštera Teplá. Jméno kláštera vůbec nekorespondovalo s prostředím, takovou zimu asi již dlouho nezažijeme. Zhruba hodinová prohlídka chrámu a knihovny však byla zajímavá. Po obědě se vydáváme na sever do Toužimi, kde prý mají v restauraci Vladař vynikající kávu. Cestou nás chytl déšť, část výpravy ho přečkala ve vlakové zastávce Proseč, část výpravy na cestě pod pláštěnkami. Káva v Toužimi byla opravdu skvělá. Vyrážíme směr Třebouň, objedeme dominantu Třebouňského vrchu ze západu a k večeři jsme již ve Vidžínu v penzionu U Jakuba
A je 8. května, den návratu. Bohatě posnídáme, rozloučíme se s velmi příjemným prostředím penzionu U Jakuba, poděkujeme za péči a skvělou kuchyni, které manželé Pikrtovi naší téměř dvacetičlenné partě věnovali a již podle individuelních plánů vyrážíme zpět do Lovosic.