Pomalu klasickou se stává akce Klubu českých turistů Lovosice - Májové dny na kolech. V letošním již pátém ročníku směřovala cesta k našim sousedům do oblasti Lausitzer Seeland. Tento neobyčejně rozsáhlý komplex 21 jezer vznikl zaplavením dřívějších hnědouhelných povrchových lomů. Krajina rozsáhlých jezer a borových hájů je také protkána hustou sítí kvalitních cyklostezek vhodných i pro bruslení.
Pátek 3. května 2013, den příjezdu do kempu Familienpark, využili někteří nedočkavci k okružním 21 kilometrům po bruslařské dráze kolem Senftenberského jezera. Večer byl ve znamení „Přivítání na palubě“ a diskusí nad plány sobotní trasy.
V sobotu 4. května nás očekávala trasa „Rezavý hřebík“, nazvaná podle výrazné dominanty na břehu Sornoerského kanálu. Věž vysoká 30 m je postavena z oceli s rezavou patinou. Její futuristická architektura na trojúhelníkové základně patří k pozoruhodnostem této jezerní krajiny. Cílem trasy byly tzv. IBA – terasy. V letech 2000 až 2010 zde vzniklo mezinárodní centrum rekultivace a designu krajiny (IBA). K němu vede půl kilometru dlouhá cesta krajinářského architekta Helmuta Rippl z Cottbusu. Cesta, která je tvořena asi 2500 různými balvany, stromy a keři je zakončena čtyři metry vysokým artefaktem, připomínající lodní trup. Včetně zpáteční cesty přes Sedlitz a Senftenberg jsme urazili 50 km.
Neděle 5. května byla ve znamení Lužickosrbské pověsti o Krabatovi, u nás známé z filmu Čarodějův učeň. Do čarodějova mlýna, ve kterém je muzeum Lužických Srbů, jsme dorazili příliš brzy na oběd a tak jsme pokračovali do města Hoyerswerda. Soljanka k obědu chutnala. Část výpravy pokračovala po cyklostezce Seeland Route kolem jezer zpět do Familienparku. Ostatní se na tuto trasu připojili po zajížďce ke Knappensee.
V pondělí 6.května jsme navštívili Buck'sche Schweiz, tak je nazývána 3 ha přírodní památka - pískovcové skály, které se podobají miniaturnímu Saskému Švýcarsku. Rozhledna 25 metrů vysoká byla postavená v roce 1998 a poskytuje výhled na jezera a borové lesy. Poobědvali jsme v Rulandu v příjemné restauraci. Protože po kávě a zákusku bylo ještě dosti času i sil, pokračovala část výpravy k technické památce Bioturme. Celkem 24 věží vysokých 22 m bylo postaveno v roce 1957 na místě bývalé koksovny a původně sloužily k biologické likvidaci odpadních vod s obsahem fenolu.
Úterý bylo věnováno nejdelší, téměř 70 kilometrové etapě zvané „F 60“. Obří zakladač F 60 je největší mobilní stroj na světě a tyčí se nad Bergeider See. Cesta k němu vedla po příjemných cyklostezkách v alejích. Dopolední déšť, který nám znepříjemňoval cestu naštěstí přestal a tak jsme mohli vychutnat jedenapůlhodinovou exkurzi s výstupem až do výše 74 m po 500 metrů dlouhém stroji. Cestou zpět jsme si prohlédli Miniaturenpark v Brieske Byli jsme však na rozpacích z toho, kam se ztratila pověstná německá důkladnost.
Celá výprava 37 účastníků pochopitelně nejezdila pohromadě, ale výše uvedené cíle části výpravy dosáhly jindy a třeba i jinak. Silné zastoupení rodin také využilo široké nabídky atrakcí pro děti ve Familienparku, a i geokešeři si přišli na své. Večerní setkání byla věnována nejen hodnocení sportovních zážitků a společenským hrám, ale i zpívání při kytarách. Jen na koupání a sledování mistrovství světa v hokeji nebyl čas.
Zpáteční cestu domů ve středu jsme si zpestřili procházkou po více než 1000 let starém Budyšíně. Toto významné středisko Lužických Srbů bylo vybudováno na mohutném skalním útesu nad Sprévou. Historické centrum tvoří jedinečný přehled architektury.
Ne sbohem Lausitzer Seeland, ale někdy nashledanou.
Ing. Miloš Vodička