Klub českých turistů letos již po deváté oslavil májové dny pohybem v přírodě. Letošní ročník byl věnován bitvě u Kolína (1757). Nedočkavá část výpravy naložila své oře již brzy v pátek 5.5.2017. Ranní déšť je z nadšení trochu odradil, přesto se prvních devět turistů již v poledne ubytovalo ve velmi příjemném penzionu Sporthotel Relax ve Veletově. 
Po obědě jsme vyrazili směr Kačina. Při pohledu na podmáčená pole jsme do Týnce raději jeli po silnici. Polní cesta podél Labe vypadala zpočátku slibně, pak z ní ale auta rybářů na kilometrovém úseku udělala tankodrom, zbytek cesty byl už po silničkách. Část výpravy absolvovala prohlídku zámku Kačina, část výpravy u kávy v zámecké kavárně. Pokračovali jsme do Starého Kolína a podél Labe dorazili k jezu Veletov. Zpáteční cesta opět přes Týnec uběhla rychle a v sedm jsme se mohli u večeře přivítat se zbytkem výpravy.
V sobotu na cestu do Poděbrad vyrazili téměř všichni z 29-členné výpravy, jen batole Anička s maminkou na kole nevyjeli. Do Kolína jsme jeli po cyklotrase č. 2. Projeli jsme Kolín a po místy obtížně sjízdné dvojce dorazili do Osečku. Převezli jsme se přívozem a u převozníka jsme doplnili pitný režim. Do Poděbrad jsme přijeli právě na oběd. Sraz za hodinu dodrželi všichni a po pravém břehu jsme mohli namířit ke Slavníkovskému hradišti u Libic. Asfaltované cyklotrasy nás dále zavedly přes Velký Osek do Sendražic. Odtud jsme po naučné stezce “Kolínská řepařská drážka” pokračovali do Býchor a přes Konárovice po pár kilometrech dorazili do penzionu právě včas k večeři.
Neděle byla věnována památníkům jedné z bitev sedmileté války. Do Kolína jsme raději jeli po silnici. Zastávku v Kolíně zpestřila návštěva židovského hřbitova, procházka starým městem a káva v cukrárně, každému dle chuti. Cestu  k mohyle u Nové Vsi jsme riskli podél Labe. Trochu jsme zakufrovali, ale pěšina podél Labe nebyla tak hrozná. V Nové Vsi jsme chutně poobědvali a pak jsme vystoupali  k památníku na Bedřichově. Po příjemné polňačce mezi sady jsme sjeli do Vítězova. Mraky nad námi nevěstily nic pěkného, ale spadlo jen pár kapek. U památníku v Křečhoři už opět svítilo slunce. Po silničkách jsme dojeli do Ratboře, odtud do romantického údolí Polepského potoka. Za Polepy jsme obdivovali Polepský vodopád. Pak jsme směřovali přes Kolín s nezbytným posezením u kávy zpátky do penzionu.
V pondělí byl víceméně volný program. Část výpravy jela do Kutné Hory, část rovnou domů, většina ale do Kladrub do Státního hřebčína. Někteří absolvovali prohlídku, další pokračovali podle původního plánu do Chlumce n.C. k zámku Karlova Koruna. Obě části výpravy se sešly v penzionu právě před začínajícím deštěm. Celkem jsme najeli něco přes 200 kilometrů, sešli se s přáteli, poznali pár zajímavých míst a také zjistili, že u Kolína není jenom rovina.                                                                
 ing.Miloš Vodička