V sobotu večer jsme se sjeli v penzionu Šelemburk nad Krnovem, který se stal pro celý týden naší základnou. Vzpomněli jsme své kamarády a vzhledem k předpovědi počasí pozměnili pořadí výletů.
Neděle začala kupodivu sluníčkem. Po příjemném sjezdu do města Krnova jsme vyrazili po cyklostezce č. 55 proti proudu Opavice do Linhartov na zdejší zámek, otevřený pouze o víkendy. Vždycky je příjemné se setkat se zapálenými lidmi, ale opravdu nevšední zážitek nám poskytla prohlídka vedená kastelánem p. Hrubým. A to nemluvím o vlastních expozicích (keramika Jana Kutálka, modely letadel, kašírované sochy či safari). Po obědě v Městě Albrechticích jsme se vydali po cyklostezce 6116 k torzu kostela v Pelhřimovech. Zajímavé místo, ale zcela bez perspektivy. I příroda se proti kostelu spikla – nová střecha jinak pustého kostela je poškozená spadlou obrovskou větví. Cestu zpět do Krnova jsme volili přes Polsko – Dobieszow a Mokre, což bylo nevědomky stylové, protože nás dostihl silný déšť, který nás provázel téměř až k penzionu.
Původně plánovanou řeku Opavu v pondělí jsme nahradili cyklovýletem do Arboreta v Novém Dvoře. Po cyklotrase 6116 až do Velkých Heraltic jsme jeli pod mrakem, ale bez deště. Tam jsme chybně přečetli trochu zmatečné značení a cestu do Arboreta jsme si protáhli přes Košetice. Před největším slejvákem jsme se v Novém Dvoře ukryli v útulné hospůdce, ale stejně byla nejen naše návštěva arboreta, ale i cesta zpět přes Vávrovice poněkud zmoklá. Neustálý déšť nás pak v Holasovicích vehnal do náruče Českých drah.
Úterý bylo ve znamení pěšího výletu po nejbližších rozhlednách. Po zelené značce přes rozsáhlou zříceninu Šelemburku do Úvalna na Kudlichovu rozhlednu. Odtud zpět po naučné stezce Lesů ČR na rozhlednu na Cvilíně. Mezitím houbaření a v podvečer prohlídka Krnova. Opravdu sympatické město, s památkami, upravené a přívětivé k cyklistům. Celý den proběhl kupodivu téměř bez deště.
Středa byla ve znamení Pradědu. Cyklobus nás vyvezl až pod Ovčárnu. Praděd nám ale ukázal odvrácenou tvář, déšť a osm stupňů. Honem dolů přes Hvězdu do Karlovy Studánky. Trochu usušit v cukrárně a přes Světlou Horu do Široké Nivy. To už nepršelo a tak cesta údolím Opavy zpět do Krnova byla příjemná. Jen hustota restaurací byla na naše kručící žaludky poněkud malá.
Čtvrtek byl poznávací. Auty do Bruntálu, krátká procházka městem a výstup na Uhlířský vrch. Pak jsme se rozdělili, jedna skupina vyrazila do zámku (určitě stojí za prohlídku), druhá na Roudný a Slezskou Hartu. Obě skupiny se pak kochaly výhledy z rozhledny na Ježníku. Praděd se usmířil a celý den se nám ze všech stran ukazoval v plné kráse.
Pátek jsme věnovali Osoblažsku. Auty do Třemešné a odtud na kole do Liptaně. Výstup na rozhlednu Strážnice byl poněkud dramatický – čistý azimut s koly po loukách, ale tolik mateřídoušky pohromadě jsme nikdy neviděli. Příjemný oběd na hranici ve „Western Restarantu“ a po polských cyklostezkách do Prudniku, města s bohatou historií a významnými památkami. Stahující se mraky nám nedovolily zevrubnou prohlídku města. Stejně nás ale déšť doprovázel až do Krzyskowic. V Osoblaze prohlídka židovského hřbitova a po cyklotrase 6116 do Bohuše. Výstup na rozsáhlou zříceninu Fulštejna a příjemná jízda úzkokolejkou s vyprávěním sympatického průvodčího ukončila páteční putování.
V sobotu jsme se individuelně vypravili k domovu. Byl to příjemně strávený týden.