Jedenáctý ročník májových dnů na kolech strávili turisté KČT Lovosice v NP České Švýcarsko. V sobotu 4. května 2019 se v poledne do Jetřichovic sjelo jen pár skalních. Naplnila se totiž předpověď počasí a pršelo, jen se lilo. Kolem druhé začal déšť ustávat a tak se devět odvážných turistů vydalo na kafe na Tokáň. Na Tokáni je přivítala útulná restaurace. Bylo se ale třeba zahřát horkým grogem, protože když jsme vyrazili zpátky, tak sněžilo. K večeři se do hotelu Bellevue sjela již celá ekipa, devětadvaceti dospělých a 5 dětí.
 
Nedělní ráno nás přivítalo sluníčkem. Venkovní teplota nás příliš optimisticky nenaladila, ale ve stoupání k trpaslíkům jsme se zahřáli. Další zastávka byla u technické památky Aqvadukt. V Doubici ve Staré hospodě jsme nabrali energii a vystoupali do Kyjova. Odtud nás čekal sjezd údolím Křinice až do Zadní Doubice. U památníku jsme uctili památku obětí pochodu smrti a pak překročili řeku na německý břeh. Tam nás čekalo nekonečné stoupání, většinou vedle kola, do Hinterhermsdorfu. Byl čas na obvyklou polévku, hospodu jsme dost dlouho hledali, obsluha byla česká.  Čtyřkilometrovým sjezdem jsme se vrátili ke Křinici a v Zadních Jetřichovicích jsme překročili hranici zpět do Čech. Odtud jsme vystoupali příjemnou lesní silničkou až pod Malou Pravčickou bránu. Poslední metry byly ale krutě strmé. Z vyhlídky nad bránou byl nádherný výhled, mezi kopci jsme snadno našli Milešovku. Pak už nás čekal krátký sjezd do Vysoké Lípy, protivné stoupání k hotelu Lípa a sjezd do Jetřichovic, právě tak smýt prach ze 48 km a na večeři.
 
Také pondělní ráno bylo slunečné, ale šedivák na louce byl varující. Opět byla na programu cesta podél Křinice, tentokrát z Bad Schandau. Přesto, že byl na silnici malý provoz, raději jsme ze silnice sjeli na Meznou a lesní cestou sjeli nad Hřensko. Cesta podél Labe po cyklostezce by byla příjemná, nebýt studeného protivětru.  Jedno foto u ústí Křinice do Labe a honem najít restauraci na obvyklou polední polévku. V Ostrauer Mühle měli ještě zavřeno, ale takovou grupu přeci nenechají čekat venku v zimě. Občerstveni a zahřáti jsme pokračovali po tramvajových kolejích k vodopádu Lichtenhainer. Frekvence aut byla malá a tramvaj jezdí pomalu, takže jsme se vždy vyhnuli. Foto u vodopádu a pokračujeme  po silnici, už bez tramvaje, proti proudu Křinice. Krátce za Neumannmühle (káva) opouští silnice řeku, my pokračujeme po lesní cestě mezi řekou a skalami. Malá komplikace byla u proti sobě stojících obrovských náklaďáků se dřevem. V Zadních Jetřichovicích překročíme hranici a po České silnici vystoupáme pod loupežnický hrádek Šauštejn. Pokocháme se výhledy ze skalního suku a přes Vysokou Lípu dorazíme po 58 km na Bellveder.
 
Ani úterý neslibovalo vyšší teploty a tak se k pramenům Křinice vydalo jen pár odvážlivců. Ostatní nechali odpočinout kolům a prošli si krásy Jetřichovicka (Pravčická brána, Mariánka, Falkenštejn, Pavlínino údolí, a tak dál). Cyklisté se zahřáli stoupáním do Doubice a čajem ve Staré hospodě. Z Horního Podluží kolem funkčního větrného mlýna vystoupali až k pramenům Křinice. V Krásné Lípě obligátní polévka. V Krásném Buku nás krátká sprška zahnala do autobusové zastávky. Další přestávka byla až Na Tokáni nad něčím pro zahřátí. Vymyšlená zábližka nebyla pro kola příliš vhodná, ale zvládli jsme to, celkem 44 km. Večer se rozdávaly pamětní listy, oslavovali Alenčiny narozeniny a debatovalo, kam příště.
 
Ve středu byl individuelní program. Někteří ještě doháněli, které krásy v úterý nestačili poznat, někteří odjížděli již dopoledne.
 
Děkujeme pracovníkům hotelu Bellevue za vytvoření příjemného zázemí. Tak za rok zase nashledanou u 12. ročníku